Kostival lékařský můžeme znát i pod řadou dalších jmen. Svalík, celíkový kořen, hojitel ran,… Tyto alternativní názvy vypovídají o účincích kostivalu, zejména při vnějším užití. Už staří Keltové uměli tuto léčivou bylinku využít. My si teď o ní povíme více.
Kostival je relativně vysoká bylinka (i kolem 100cm) s mohutným stonkem, velkými listy a krásnými fialovými květy. Kromě toho má také velmi silný kořen, který se sbírá na jaře nebo na podzim. Využít ale lze i ostatní části rostliny, kromě části kvetoucí. Stonek a listy je vhodné sbírat přibližně od května. Kostival obsahuje celou řadu prospěšných látek: alantoin, třísloviny, alkaloidy, sliz a silice. Díky těmto látkám má kostival mnoho pozitivních vlastností.
Při vnějším užití ve formě obkladů a mastí působí kostival velmi dobře na pohmožděniny, různá podvrtnutí, bolesti svalů a kloubů, pomáhá při léčbě natržených svalů a šlach, při hojení zlomenin, proti zánětům, celkově urychluje hojení a skvěle působí na drobné povrchové rány. Tady je třeba si říci, že kostivalové obklady a masti se nepoužívají při hojení hlubokých ran. Také je vhodné zvážit, zda na daný problém použít obklad nebo právě mast. Pokud je důvodem použití kostivalu hojení uzavřených „problémů“, jako jsou například bolesti svalů a kloubů, je vhodnější použít kostivalovou mast. Ta mnohem lépe přenese účinné látky hluboko pod kůži, aby se tak dostaly ke zdroji problému.
Věděli jste?
Mladé listy kostivalu se používaly i v kuchyni, například do salátů, ale alkaloidy, které kostival obsahuje, mohou při dlouhodobém vnitřním užívání způsobit poškození jater. Proto se nedoporučuje kostival užívat vnitřně. Při vnějším použití (obklady, masti) toto nebezpečí nehrozí.